Když se lidé začali stěhovat na Šumavu, kácet lesy a střílet zvěř, místní rusalky, hejkalové, skřítci a vodníci z toho měli těžkou hlavu. Nemohli už dál nerušeně tančit na paloučcích a pečovat o rostlinky a zvířátka, schovávali se před nevítanými návštěvníky a začaly na ně padat chmury. Mezi lidmi se však objevil Šumavous, kterého dávní obyvatelé hvozdů zajímali. Pozval je na svou pohádkovou chalupu do Mlázov, a tam s ním v klidu a v pohodě přežívají dodnes.